Projev 28/10/09

Projev předsedy Dělnické mládeže Martin Zbely
na shromáždění 28. října v Praze

Kamarádi!

Dovolte mi, abych se na chvíli pozastavil nad návrhem vlády bývalých bolševiků, estébáků, v čele s Janem Fischerem (nebo jeho kolegou rozháněčem stávkujících z roku 1989, dnešním ministrem kultury Riedlbauchem), na zákaz Dělnické strany. V tomto návrhu je totiž samostatná kapitola věnovaná občanskému sdružení Dělnická mládež.

Je tomu několik dní, kdy státní policie zahájila kriminalizaci našeho sdružení, např. domovní prohlídkou u našeho místopředsedy, během které příslušníci Útvaru pro odhalování politického zločinu zabavili dokumenty Dělnické mládeže, včetně evidence členů.

Ještě ten samý den jsme se z večerních zpráv na TV Nova mohli dozvědět, že cílem zátahu byli ozbrojenci, kteří chystají útoky na strategické cíle v České republice. Přitom ve stejné chvíli byli už všichni zadržení na svobodě, pouze na dvě osoby byla uvalena vazba, shodou okolností členy Dělnické strany, obviněné z jiného trestného činu - údajné výroby ideově závadných triček a samolepek.

Dělnická mládež včera podala oficiální stížnost na postup policie a žádá od Policejního prezídia ČR prošetření celé záležitosti, včetně navrácení dokumentace sdružení a omluvy za to, co se stalo. Protože takový případ považujeme za protiprávní a v polistopadové historii České republiky nemající obdoby.

Ale to jsem odbočil, zpět k návrhu vlády, kterou nikdo z občanů nevolil. Právě ona se snaží Nejvyššímu správnímu soudu dokázat neprávo DS na existenci v legálním politickém boji spojováním s registrovaným občanským sdružením, tj. právě Dělnickou mládeží. A čím je Dělnická mládež pro tento stát nebezpečná?

Navrhovatel, tj. postkomunistická vláda, je toho názoru, že jednotlivá tvrzení v našem programu jsou v některých případech „na hraně“, či „za hranou“ zákona. V konečném důsledku prý mohou podněcovat nesnášenlivost z důvodu odlišné národnosti, diskriminaci a popírání rovných práv a svobod člověka, jak je uvedeno v § 4 zákona č. 83/1990 Sb, tj. jinými slovy – taková sdružení nejsou dovolena.
 
Zcela konkrétně Fischerova vláda zmiňuje čtyři body z našeho programu:
 
V bodě prvním říkáme, že naše země patří pouze nám a ne přistěhovalcům a že vlastnit půdu a disponovat s ní mohou jen čeští občané. Pro přežití národa je nutné, aby se lidé chovali zodpovědně k dědictví, které pro nás naši předci vytvořili a uchovali.

V bodě pátém vyjadřujeme názor, že tvořivá práce musí být doménou. Imigrace totiž dává zaměstnavatelům možnost zaměstnání levné pracovní síly a tím je náš dělník znevýhodněn a manuální práce ztrácí prestiž. Pokud má být národ jednotný, musí ho budovat domácí ruka.

Jedenáctý bod programu Dělnické mládeže hovoří o státu, jehož zřizovatelem je národ a jeho příslušníci a který musí být na mezinárodní úrovni absolutně suverénní a nezávislý.

Konečně čtrnáctý bod zmiňuje nutnost domácího vlastnictví sdělovacích prostředků, tj. nedopustit nynější stav, kdy všechna média u nás vlastní cizinci a nikoliv naši občané.

Vzhledem k tomu, že v naší zemi probíhá permanentní boj proti osmnáctiletým a osmnáctkám, nebyl by návrh kompletní, kdyby ministerstvo bývalého svazáka Peciny nezmínilo v návrhu i bod 18 z našeho programu, který je – jak jinak – údajným skrytým odkazem na sympatie s neonacistickým hnutím. Bod osmnáct je zkrátka zločinný už jen tím, že je bodem osmnáct…

Dámy a pánové,

vládní návrh je pro nás všechny poučný v jedné věci – naznačuje totiž, jakým směrem se v případě úspěchu této Fischerovy skupiny bude ubírat politická moc v naší zemi. V kauze Dělnické strany a její mládeže zdaleka nejde jen o naše subjekty, proces u Nejvyššího správního soudu bude důležitý pro všechny občany, protože právě na základě jeho výsledku se rozhodne, co si mohou a nebudou moci dovolit.

Nepřítelem státu není Dělnická strana, to jsou jen dvě slova v papírech ministerstva vnitra a logo na vlajce. Nepřítelem státu jsou myšlenky a ideje, které zastávají občané České republiky. Právě přes Dělnickou stranu a její překonání hradby mnohaletého mlčení se těmto myšlenkám podařilo dostat na světlo a veřejně zaznít…

Před naším vstupem do Evropské unie bylo nakládání s naší půdou věcí pouze občanů České republiky. Bylo to přirozené a logické. Dnes je tento požadavek z pohledu vlády členského státu EU považován za projev podněcování nesnášenlivosti a jeho hlasatelům hrozí zákazy a postihy.

Rovněž požadavek ochrany domácího pracovního trhu pro naše občany se pánům ze Strakovy akademie zdá jako podněcování diskriminace. Nebo volání po suverenitě a nezávislosti státu – i zde je podle jejich uvažování náznak popírání rovných práv a určitě i nějaká ta nesnášenlivost…

Důvodem perzekuce členů Dělnické strany a mládeže není jejich údajný neonacismus. Slovo neonacismus je dnes zástupným symbolem pro jakýkoliv odpor proti vládě bývalých či současných komunistů, pro odpor proti globalizaci Evropy, likvidaci evropských národů a jejich kultury.

Pokud bude Dělnická strana v následujícím období rozpuštěna, jsem si jistý, že do roka a do dne bude za neonacistu veřejně označen i prezident Václav Klaus, pokud se nenechá zlomit a Lisabonskou smlouvu nepodepíše. Protože právě Lisabonská smlouva je pravým opakem toho, co my požadujeme. Protože její zastánci – socialisté a komunisté – se svými odpůrci zásadně nediskutují, ale snaží se je vyštvat na okraj společnosti.

Dlouhé měsíce a roky se mluví o Lisabonské smlouvě. Abych byl přesný, mluví se o jejím schválení či neschválení, nikoliv o jejím obsahu. Právě obsah této smlouvy naplňuje přesně to, před čím veřejně varujeme a kvůli čemu jsme hnáni před soudy a někteří i do vězení. Už dnes je tedy jasné, jak bude v případě platnosti této smlouvy a vzniku nové Evropy nakládáno s nepřáteli a tzv. extremisty.

Soud s Dělnickou stranou bude soudem s občany této země. Nebude to soud o nezávislosti naší země, kterou Lisabonská smlouva popírá, a proto je nyní předmětem jednání Ústavního soudu. Bude to soud o nezávislosti a svobodě každého z nás!

Děkuji za pozornost.

Sbírka na stíhané kamarády

Během projevu předsedy Dělnické mládeže Martina Zbely se ve finanční sbírce do vlajky DM na podporu zadržených a stíhaných členů Dělnické strany a mládeže vybralo celkem 8 200 Kč.

Tiskový odbor DM