Přednáška na téma Život generála Gajdy

Gajda2 7. května 2010 Touha po vzdělání především mezi brněnskými mládežníky vyvrcholila v uspořádání další přednášky. Byl pozván zástupce Národní cti, aby zúčastněným představil život zapomínaného velikána československých dějin – generála Radola Gajdy.

V první části přednášky jsme se dozvěděli o životních začátcích, byl nám obeznámen jeho původ a následný příchod do vlasti. Výklad pokračoval jeho angažovaností v armádě, kde se postupně v československých legiích propracoval do funkce generála a proslavil se s ostatními legionáři v bitvě u Zborova. Přednášející se dále věnoval celkovému vývoji tažení legionářů, jejich boji s bolševiky. První dějství je uzavřeno návratem Gajdy do republiky.

Vznikají první generálova díla, nadále však zůstává u armády. Po studiích zakončených inženýrským titulem je vtažen do aféry, po níž se sbližuje s českou fašistickou ideologií. Záhy se stává členem Národní obce fašistické (dále NOF), a zanedlouho i jejím vůdcem.

Důležitým zlomem byl puč fašistů, kdy zaútočili na brněnské kasárny. Následně byl Gajda na půl roku uvězněn, nikoli však pro účast na puči, nýbrž pouze na základě toho, že o něm věděl a nenahlásil jej. I přes toto fiasko NOF získává v roce 1935 v parlamentních volbách 167 433 hlasů = 2,04%. Podstatný je fakt, že se Gajda následující rok staví na obranu ČSR proti německým okupantům a při částečné mobilizaci se celá NOF staví na obranu republiky. Stoupenci NOF aktivně organizují manifestace proti podpisu francouzsko – britského ultimáta.

Na mnohé účastníky přednášky zapůsobil fakt, kdy po podpisu Mnichovské dohody vrací Gajda všechna francouzská a britská vyznamenání, která doposud obdržel. Během druhé světové války Gajda podporuje odboj. Ani toto nezabrání tomu, aby byl po válce zatčen komunisty, vzat do vazby a odsouzen na 2 roky. Toto vězení se významně podepisuje na jeho zdravotním stavu. Záhy na to generál umírá a je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech.Blaho_2

Přednášející věnuje dostatek času i veškeré dostupné literatuře a upozorňuje na zdařilé i méně hodnotné publikace. Mnohé z knih, článků, fotografií a dobových novin kolovalo po celou přednášku mezi zúčastněnými, což významně doplnilo podrobný výklad.

Myslím si, že se na postavu Radola Gajdy musíme dívat z mnoha úhlů a pokud se nám podaří myslet bez předsudků, škatulkování a primitivniho řazení ve stylu „ten je pouze zlý a ten zase jen hodný“, tak pochopíme podstatu jeho osobnosti a výraz doby, ve které tento velikán československých dějin působil. Kromě mnohých pozitiv, které nám zanechal, musím vyzvihnout jedno generálovo stěžejní krédo, kterým by se měl řídit každý z nás:

„Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem!“

 

Jiří Dudák, DiS.

člen předsednictva DM