Mediální pravda

27. srpna 2010 My Češi jsme národem, který si nechá velmi snadno poplést hlavu médii. Ta jsou si toho velice dobře vědoma a svého vlivu patřičně využívají. Velmi patrný je současný humbuk kolem Jiřího Kajínka, doživotně odsouzeného vězně, jehož případ zná snad každý v této zemi.

Nechci se zabývat vinou či nevinou tohoto vězně, pravda je, že kolem případu nejasnosti jsou a druhou pravdou také je, že soud rozhodl o vině Kajínka. Nyní ale byl natočen jakýsi film, o kterém média od velkých televizních stanic po regionální rádia mluvila dlouho dopředu.

Díky filmu, který byl natočen tak, aby zde odsouzený vypadal jako nevinný, což přiznal i sám autor snímku, se za tohoto vězně staví velmi široké spektrum Čechů, kteří jen díky shlédnutí filmu a doporučení „správného“ názoru na věc moderátory z televizí a rádií požadují otevření případu a propuštění vězně na svobodu. Lehce sledovatelný je například nárůst fanoušků vězněného na sociálních sítích.

Média jsou bohužel v našich zeměpisných šířkách považovány za bezchybné nositele pravdivých informací a majitelé televizních a rozhlasových stanic, převážně cizí státní příslušníci toho značně využívají k propagaci svých názorů. Přemýšlejme proto při sledování televizního zpravodajství, jestli podaná zpráva nemá i druhou stranu mince.

Jan Mrázek, člen vedení DM