Již dvě desetiletí jsme neustále přesvědčováni, že generace roku 89 se narodila do svobodného demokratického systému. Ano, někdo z dnešních mladých lidí, kdo převzal za svou ideu multikulturalismus a konzum, si může připadat svobodný, ale je to svoboda jen umělá, protože dotyčný nijak nevybočuje z řady a není pro dnešní systém nebezpečný.
Pro mladého člověka v systému je dnešním nejvyšším cílem sehnat levně gram marihuany či po víkendech vymetat různé bary a jiná restaurační zařízení. Není problém vidět dnes namol opilé sotva patnáctileté děti. Nikoho dnes nezajímají problémy naší drahé vlasti, která je den co den zaplavována imigranty a kdy je český národ stavěn pod nepřizpůsobivé spoluobčany, kteří náš stát zatěžují vyplácením sociálních dávek a různými příspěvky na bydlení, které stejně s odstupem pár let či dokonce měsíců zdemolují na takovou úroveň, že jsou byty dále neobydlitelné. Poté budou nepřizpůsobiví žádat další bydlení a tento koloběh ničení se bude dále opakovat.
Ale mladý člověk si dnes neuvědomuje, že v budoucnu, pokud neskončí jako nějaký asociál, bude toto všechno platit ze svých daní. Česká mládež musí říci důrazné NE této pozitivní diskriminaci.
Dalším problémem obřích rozměrů je dnešní celosvětová hospodářská krize. Současná vládnoucí garnitura nám tvrdí, že krize skončí do půl roku. V tomto se možná pan Topolánek a jeho věrní nohsledi nemýlí. Krize opravdu může za pár měsíců skončit. Jenže náš stát a jeho ekonomika budou cítit následky hospodářské krize dlouhé roky. A kdo opět bude nést břemena těchto následků? Dnešní mládež. V budoucnu si možná uvědomí, že podobná krize je pouze následkem kapitalismu a jeho zločinných praktik. Proto jediná strana schopná toto vše změnit je Dělnická strana se svým národním a sociálním programem.
Ale zpět k tématu svoboda. Někteří mladí dnes nevidí, že skutečná opozice, kterou představují národní socialisté, je perzekvována. Jenže to není největším problémem. Problémem je, že oni skutečně věří, že nás je třeba potírat, protože neví co je pravou podstatou národního socialismu Dělnické strany. Sami ani neznají nejbližší historii českých zemí natož tu nejstarší.
Dle mého uvážení je toto pouze snaha těch, co jsou dnes u moci. Jak má mladý člověk bránit své kulturní a historické dědictví, když o něm sám nic neví? A proto tu nově vzniklo nové hnutí Dělnická mládež, které musí ukázat, že s takovou „výchovou“ systému zásadně nesouhlasí. Současně je to také výzva pro všechny mladé lidi, aby ukázali, že s nasazením všech sil budou bojovat za obranu toho, co nám po staletí patří. Za naší vlast.
NS revoluci zdar!
Martin Markes