Fotoreport 1/9/09

DM za poznáním do Krušných hor a Mostu

Na přelomu prázdnin se několik členů DM a DS vydalo na menší letní výlet do severních Čech. Počasí nám přálo a bylo, jak se říká, tak akorát.

Naše první kroky směřovaly do Krušných hor. Dojeli jsme až do malé vesničky Malý Háj, kde nás uvítala opravdu nádherná krajina. Tu jsme si mohli lépe prohlédnout z tamější skály, kvůli které jsme sem vlastně přijeli. Pohled z takové výšky na širé okolí byl nepopsatelný. Nahoře byl navíc krásně čistý vzduch. Takový už v městech bohužel moc nebývá.

První zpráva o této osadě pochází již z roku 1549, tehdy patřila k panství Červený Hrádek. Jméno Malý Háj vzniklo překladem původního názvu a pochází až z doby první republiky, předtím bývala osada česky nazývána Malý Hán, což vzniklo z pozdějšího německého názvu vsi Kleinhan.

Víska se nachází ve výšce 848 m n. m. na odlesněné, mírně zvlněné náhorní plošině. Nejvýznamnější památkou Malého Háje je klasicistní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel byl vysvěcen v roce 1791 a až do roku 1949 býval jedním z center kulturního života v Malém Háji. Později přestal být udržován a chátral, na začátku 90. let byl již v poměrně žalostném stavu. Na konci 90. let 20. století byl postupně opraven. Poblíž kostela je fara a hřbitov s márnicí obklopený zdí. V Malém Háji se také zachovalo několik objektů krušnohorské lidové architektury.

Narazili jsme zde také na pomník, na kterém stálo: Obětem druhé světové války. K našemu překvapivému zjištění na něm kromě nápisu bylo datum 11.7.1945 a my se tak zrovna trefili na den výročí. Pak nám již také došlo, proč tam zrovna dnes přijelo několik cizinců, kteří u pomníku položili květiny a věnce.

Později jsme si dodatečně zjistili, že tento památník je právě připomínkou z již povalečného období. Tehdy se prý v Rudolicích v Horách strhla přestřelka mezi československým strážním oddílem a dvěma příslušníky bývalých jednotek SS. Jeden z českých vojáků byl těžce zraněn. Velitel jednotky sídlící v Mníšku vybral ještě téhož dne z německých občanů Malého Háje a Rudolic v Horách deset mužů, o nichž prý mělo být známo, že za války a okupace násilně působili proti čs. národu. Osm z nich nechal zastřelit a pohřbít do masového hrobu. A právě na jeho místě stojí od roku 1991 tento pomníček.

Naší druhou a pro dnešek poslední zastávkou byl mostecký hrad Hněvín. Odtud jsme měli výhled na celé město a jeho okolí.

Hrad Hněvín byl vystaven již ve 12.století a v polovině 13. století bylo město Most, které pod ním leží, povýšeno králem Václavem I. na královské město. Byl postaven rodem Hrabišiců a patřil do sítě královských hradů. Hněvín byl několikrát obléhán, dokonce i husity. Dobit byl však až Švédy během třicetileté války. V letech 1651 až 1653 byl pak císařem Ferdinandem zbořen. Později se začalo s výstavbou hradu znovu. V 19. století byla vystavena rozhledna a restaurace, kterou však po roce strhl vítr. Znovu pak tedy byla vystavena replika hradu s restaurací. Za druhé světové války obsadila hrad německá armáda a využívala jej k účelům protivzdušné obrany.

Krátce po válce sloužil hradní areál k vojenským účelům, ale v roce 1950 se správcem objektu stal Městský národní výbor v Mostě. Následující roky hrad chátral, pouze v roce 1959 byla ve věži zřízena televizní retranslační stanice. V 60. letech již hrad nebyl přístupný veřejnosti, neboť hrozilo zřícení některých částí.

Až v letech 2000-2001 provedlo město nákladnou opravu. Hrad nyní slouží jako hotel a restaurace.

Lucie Šlégrová