Fotoreport 14/10/09

Dělnická mládež sázela stromy na Šumavě

Sázení stromů a objevování krás Šumavy, to byly cíle Dělnické mládeže, která se druhý říjnový víkend vydala na jih Čech. Tato akce byla s menším předstihem zorganizována k příležitosti mezinárodního dne stromů, který připadá na 20. říjen a který má i v českých zemích dlouhou tradici, slaví se zde totiž už od 19. století.

Skupina členů DM vyrazila z Prahy v pátek odpoledne a na místo, vzdálené jen několik kilometrů od česko-německých hranic, dorazila až ve večerních hodinách. Skvělý večer u táboráku předznamenal vydaření celé akce.

V sobotu dopoledne čekalo již šest stromků na své zasazení. Hlína nebyla naštěstí po předchozích deštích příliš mokrá, a proto vykopání šesti jam a zasazení dvou lip, dvou javorů, buku a dubu šlo celkem hladce. Odbíjelo poledne, když byly všechny zasazeny. Stromy se sázely celkem na třech místech. Poslední z nich, červenolistý dub, byl zasazen v malém dubovém háji, v jehož středu stojí památník padlým v první světové válce.

Po obědě uvařeném v kotli se mládežníci vydali prohlédnout si řadu bunkrů, tzv. řopíků, z druhé světové války. Jejich kvalitní konstrukci nepokořil ani čas, mnohé však již zrakům kolemjdoucích turistů skryl do hustých lesíků.

Po stopách zaniklých osad

Odpoledne se aktivisté vydali do nedaleké zaniklé osady Havránka. Tato osada měla v roce 1930 dvacet sedm obyvatelů, dnes ji tvoří pouze zbytky kamenných domů. Podobné obrázky se měly naskytnout ještě zítřejší den...

Na ten byl naplánovaný další výlet v krásné, všemi barvami hrající podzimní přírodě. Cílem třináctikilometrové túry byl mystický kamenný útvar - Slunovratové kameny. Pohanské kameny, jak se jim také říká, byly nepochybně postaveny lidskou rukou. Na spodních stranách jsou totiž opracovány tak, aby stabilně seděly na skalnatém podkladu.

Názorů na jejich vznik je hned několik. Ten první jejich vznik datuje do stejné doby jako kamenné monolity v jihozápadní Anglii. Druhý je zařazuje do předkřesťanské doby, kdy se lidé řídili podle slunce a hvězd, a označuje je jako kultovní místo. Poslední názor není daleko od předchozího. Tvrdí, že jejich funkcí bylo sledování východu slunce o letním slunovratu 21. června a západu slunce o zimním slunovratu 21. prosince.

Cesta ke kamenům vede okolo zaniklé obce Světlé Hory. V roce 1930 měly Světlé Hory 103 domů a 553 obyvatel. Většina z nich byli Němci, a proto byli po válce vyhnáni. Dnes po obci zbyl pouze název na turistických značkách a zbytek školy, do které kdysi chodilo dvě stě žáků…

Kdysi kultivované a hustě osídlené pohraničí vystřídaly za komunismu několikakilometrové hraniční pásmo a obrovská vysídlená území. Kapitalismus na to reagoval po svém: místo zkulturňování krajiny a opětovné snahy obnovit její dávnou krásu tu jsou povětšinou stavěny herny, nevěstince a vietnamská tržiště.

Takový stav je na hony vzdálen našim představám o české krajině. Proto tímto symbolickým krokem - výsadbou mladých stromků mladou, národovecky a sociálně smýšlející generací - dáváme najevo náš nesouhlas se současným przněním nejen přírodního, ale především kulturního dědictví, které se budovalo po stovky let a které je především v českém pohraničí v naprostém protikladu s lacinými prvky zcela nehodnými českých a evropských lidí.

Tiskový odbor DM