Česká republika je vrchní vazal USA a Izraele

2. prosince 2012 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví v nadcházejícím týdnu Prahu, aby osobně poděkoval premiéru Petru Nečasovi za postoj ČR, když jako jediná evropská země hlasovala proti formálnímu uznání Palestiny nezávislým státem. Amorálním odpíráním práva Palestinců na sebeurčení jsme se tak definitivně postavili do role hlavního evropského vazala imperialistických mocností USA a Izraele.

Už v minulosti se Netanjahu nechal slyšet, že Česká republika je největší spojenec Izraele v Evropské unii. Jaká čest být takovým spojencem státu, který vyrostl na krvi a majetku původních obyvatel Palestiny a po celou doby své existence nezná při argumentaci jiných než násilných prostředků. Tak jako naposledy při jen pár dní starém dalším konfliktu v pásmu Gaza. Mimoto se Izrael v současnosti trvale netají plánováním válečného konfliktu proti Íránu, přičemž volá, aby se prý Írán zřekl jaderného programu. Právo na něj má asi jen „jediná demokracie na blízkém východě“.

Při čtvrtečním hlasování ne nezávislému palestinskému státu mimo Izraele, USA a ČR řekli už jen Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama a Kanada. Dalších 138 států bylo pro změnu statutu palestinských území z přidružené entity na nečlenský pozorovatelský stát, 41 se zdrželo.

„Česká republika hlasovala proti palestinskému návrhu na udělení statusu nečlenského pozorovatelského státu, protože se obává, že by mohl vyústit v další odklad obnovení mírového procesu,“ obhajuje se české ministerstvo zahraničí. Ovšem víc nicneříkající větu už mohlo ministerstvo asi jen těžko dát dohromady. Mírový proces dlouhodobě bojkotuje především Izrael, který není ochoten ani zastavit výstavby izraelských osad na zbývajícím palestinském území. Fakt, že Izrael s USA se svým postojem zůstávají prakticky bez podpory okolí včetně západoevropských států, je sám o sobě dostatečně vypovídající. O to větší ostuda to bude ve světle dějin pro zaprodanou vládu České republiky.

Česká vláda dlouhodobě nereprezentuje vlastní lid, ale ani nerespektuje ideály svobody a národní suverenity. Všechny tyto hodnoty je schopná v momentě shodit do koše, pokud se může zavděčit mocným chlebodárcům diktujícím světové dění.

Erik Lamprecht