Analýza volebního výsledku DSSS

Stanek 29. října 2013 Volby skončily pro opoziční Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) neúspěchem a je žádoucí pojmenovat rozhodující faktory, nastínit východiska a další směřování tak, abychom se příště podobného neúspěchu vyvarovali. Zásadní zjištění je skutečnost, že neúspěch DSSS je v podstatě rovnoměrný bez výkyvů v souladu s dlouhodobější podporou typickou pro určité regiony. Jasně se ukázalo, že nemá tedy žádný zásadní vliv lokální aktivismus v podobě plakátování a roznosu jakéhokoli množství letáků. Určující je masový dosah, tedy prostor, který si strana dokáže vydobýt na celostátním poli.

Je nezpochybnitelným faktem, že potenciál v současném období pro DSSS při těchto volbách byl okolo hodnot 1,5-3%, tedy na úrovni zisku Svobodných, Pirátů a Zelených. Právě Svobodní se svým euroskepticismem a Okamurův Úsvit vzali dělnické straně rozhodující množství hlasů. V čem byly jejich kroky úspěšnější? Odpověď je jednodušší, než se může zdát. Profesionální přístup v kampani má masovou odezvu, což se nyní jasně ukázalo a my z toho musíme vyvodit ty nejzásadnější důsledky.

Stará pravda praví, že bez disciplíny není úspěch. Jaktože mohou při své sebeprezentaci disciplínu dodržovat takoví Svobodní, kteří dosud měli přibližně srovnatelné prostředky s námi a zrovna my toho schopni nejsme? Pokud se chceme dočkat úspěchu, není možné hledat viníky pořád kolem sebe a pokračovat v cestě, která evidentně vede bažinou. Je nutno jasně pojmenovat učiněné chyby a udělat vše pro to, aby se už nikdy nemohly opakovat, a to i za cenu nepříjemných personálních kroků. Nutnou ztrátou jednotlivců mezi členy lze totiž získat přízeň tisíců jiných.

Každým svým produktem o sobě vypovídáme, vypovídáme tedy o úrovni těch, kteří chtějí vládnout naší zemi. To je nezpochybnitelný argument, proč se nespokojovat se s poloviční prací především graficky vizuální sebeprezentace DSSS. Než se prezentovat diletantsky a být rádi „aspoň za něco“, tak to raději nic. Platí, že žádný člověk nedá svoji důvěru někomu, kdo ho nepřesvědčí o své způsobilosti. A že o takových věcech rozhoduje především vizuální podoba a nikoli obsah, snad není nutno hlouběji vysvětlovat. Jak je hluboká naše idea, tak musí být jednoduchá forma naší sebeprezentace. Jak dlouho potrvá, než si uvědomíme, jak funguje politický marketing?

Babiš přesvědčil statisíce lidí, na jejichž úkor dosud bohatl, že to s nimi myslí dobře. Přesvědčil je nikoli silou argumentů, ale dokonalým marketingem. Už jsme si vysvětlili, že sebevíce letáků a plakátů nemá rozhodující význam. Naopak náš omezený rozpočet je nutno v maximální možné míře investovat do maličkostí vypovídajících o úrovni strany, respektive režimně opozičního hnutí. Tedy je vždy výhodnější nechat vyrobit propisky a bonbony s logem strany než spoustu letáků, navíc nevalné úrovně. Jak jsme si vysvětlili výše, a je záhodno si to znovu připomenout, člověk se rozhoduje nikoli podle racionálních argumentů, ale podle dojmů. Právě takové maličkosti, které jsme v plné míře dosud podceňovali, jsou rozhodující. 50.000 vytištěných letáků má vždy dosah na 50.000 obyvatel, ale my musíme uvažovat v jiných (vyšších) relacích.

V případě rozšíření vlastních finančních možností v budoucnu bude nutno tyto peníze investovat ryze do profesionalizace, tedy zaměstnat některé funkcionáře, účetní, grafika a namísto jednorázových plakátů zajistit dokonalou vizuální prezentaci v podobě informačních pultů, stanů apod. To samozřejmě neznamená zcela upustit od distribuce letáků, to znamená přeorientovat dosavadní marketing. Podobnou samozřejmostí potom bude provoz stranických kanceláří a jejich vybavení včetně třeba služebních telefonů. Ač některým může připadat tento výčet zbytečný, tak vycházeje z našich dosavadních politických zkušeností je právě nutno nastínit i tyto vize.

Podobně je to s ústředním tématem kampaně, které dosud u nás naprosto chybělo. To je právě další prvek amatérismu, kterého se musíme ihned zbavit. Babišovo „Ano, bude líp“ nebo Svobodných „Méně státu, více občanům“ jsou sice ryze populistická hesla, ale jak můžeme vidět, hesla jsou to úderná a především fungují. Naopak naše nicneříkající „Ten nejlepší důchodový program“ nebo „Schváleni občany“ působí, jako kdyby je vymýšlely děti na základní škole. Podobně je jinde používáno zbytečně těžkopádných výrazů a globálně chybí společný směr..

Není nadále možné, aby si naši kandidáti dokonce svévolně vytvářeli letáky s hesly, jaká je napadnou, nebo aby kampaň nebyla vůbec koordinována z vyšších míst. Zní to tvrdě, ale politická strana není spolek zahrádkářů. Už tu zaznělo, že bez disciplíny není úspěchu. Když dokáží takoví Svobodní zkoordinovat bezchybnou kampaň, pak si znovu musíme odpovědět, proč jsme to nedokázali my.

Hlavní motto: Přesvědčování jednotlivců je plýtvání časem a silami. My nechceme oslovit jednotlivce nebo stovky, ale statisíce a miliony.

Chceme tedy zesílit dopad našeho vlivu. Toho docílíme jen radikálním přechodem k profesionalizaci strany v rámci dosažitelných prostředků. O tom, že to není žádné sci-fi, se můžeme přesvědčit jednoduchým srovnáním fungování DSSS právě se Svobodnými nebo Úsvitem. Díky tomu snad také pochopíme ten faktor, který rozhodl o tom, že se nespokojený volič rozhodl pro ně namísto nás. Stranou ponechme fakt, že volič nespokojeným zůstane nadále, protože tyto systémové strany žádnou změnu nepředstavují. Ale jak už jsme si několikrát řekli, lidé se nerozhodují podle hlubokého obsahu, ale podle dojmů.

  1. Web DSSS

Webdsss

Web Úsvit

Webjaponci

Srovnání:

Jako den a noc. Úroveň webu je zcela zásadní věc. Proč má Úsvit dobovým požadavkům odpovídají web a my nikoli? I to je jeden z faktorů, které rozhodují více než tisíc letáků ve schránce. A není to jen o podobě webu, ani výběr videí není ideální. I video má být úderné a oslovit. Videa s celými projevy mohou být pro zájemce ukryta uvnitř článků, nikoli v hlavní nabídce, kde je místo pro jednoduché úderné materiály.

Můžeme se ale podívat, že profesionální web má i naše spřátelená německá NPD.

Webnpd

  1. Facebook DSSS

Fcbdsss

Sdílet na oficální profil politické strany pseudohymnu Dělnické strany je vrchol diletantství, ale pro nás je to právě dostatečně ilustrativní vzorek. Ale například i úvodní fotka musí být nějak zpracována.

Facebook Svobodní

Fcbsso

Srovnání: Znovu příliš do očí bijící rozdíl. Podívejme se třeba právě na úvodní fotku. Navíc úroveň spravování facebookového profilu není otázka peněz.

  1. Předvolební klip

DSSS - příliš obyčejný, neurazí, ale ani nezaujme

ANO - ukázka úderného klipu dneška

  1. Letáky

Nelze distribuovat plakáty a letáky, které nejsou zpracovány na profesionální úrovni. Protože právě jejich vizuální úroveň o nás vypovídá minimálně v obdobné výši jako jejich obsah.

Plakát německé NPD - jasně, stručně, zřetelně:

Npd-letak

Jedním z neméně podstatných faktorů je i ta skutečnost, že v dělnické straně si každý myslí, že může dělat všechno. A znovu jsme u dalšího argumentu, jak je nutné nastolit tvrdou disciplínu uvnitř strany. Pohybujeme se v začarovaném kruhu, kdy chceme získat vliv: k tomu musíme naši stranu profesionalizovat, k profesionalizaci potřebujeme prostředky a ty získáme jen tehdy, pokud budeme mít politický vliv a jsme zase na začátku. Z tohoto kruhu je třeba se vytrhnout a právě zavedení tvrdé disciplíny je ta cesta.

V DSSS máte nyní možnost svobodně nadávat na Cikány, udělat si leták v malování a vydávat jej třeba za produkt určité místní organizace a mnohé další. Nelze ani připustit i za cenu omezení organizované struktury DSSS, aby mladší funkcionáři strany přeskakovali tzv. přípravnou fázi a ve dvaceti letech zakládali místní organizace, nebo aby se starali o PR politické strany. Takhle to nefunguje nikde a nesmí ani u nás.

Od toho tu právě máme Dělnickou mládež, aby roztřídila lidský potenciál a nalezla v něm skryté vlohy pro uplatnění ve vyšší politice. Politickým funkcionářem se nemůže stát každý kecal a je nutno právě nastavit síta, aby jménem našich idejí nemluvil někdo, kdo ničeho dosud nedosáhl.

Jelikož DM takto pružně a disciplinovaně funguje, znovu sice však v rámci svých možností, pak dochází ale k tomu, že mládežnická organizace má lepší formu sebeprezentace než její mateřská strana a největší chybou je, že ona strana toto nereflektuje například formou zastoupení ve stranických orgánech nebo přikročením k zavedení oné disciplíny. Strana, která se bojí odvážných kroků, nedojde svého cíle, tak jako bojácný nepřejde propast po úzké plošině. Není hodno revoluční strany, aby upřednostňovala „dobře vypadající“ funkcionářské složení před tím skutečně fungujícím.

Cestu za úspěchem lze tedy vytyčit v následujících krocích:

  1. profesionalizace skrze disciplínu a odříkání
  2. ta se stane  bezprostřední podmínkou pro rozšíření kvalitních struktur strany
  3. dva předcházející faktory se stávají předpokladem volebního úspěchu na nižší úrovni
  4. široké pole komunální působnosti a kvalitní struktury jsou dohromady předpokladem úspěchu na parlamentní úrovni
  5. a tento úspěch je zárukou finančního zajištění strany a tedy potenciálu k růstu strany jako takové, růstu vlivu a jednou i uplatnění našich idejí na území stávající republiky

Erik Lamprecht, předseda Dělnické mládeže