17. listopad v podání Dělnické mládeže

19. listopadu 2010 17. listopad je v naší zemi prý dnem boje za svobodu a demokracii. Že to s tou svobodou a demokracií ale není až tak žhavé, vidí dnes každý soudný člověk. Symbolicky toto znovu potvrdil verdikt soudu, kdy byli den po výročí tzv. Sametové revoluce (přesněji Sametového podvodu) odsouzeni představitelé opoziční politické strany za projevy na politickém mítinku.

Jak výstižné pro ten náš smutný stát, který se tak rád honosí přívlastky svobodný a demokratický. Tady ovšem platí to pravidlo, že tam, kde se o svobodě nejvíc mluví, jí ve skutečnosti bývá nejmíň. V atmosféře novodobého honu na čarodějnice, kdy jsou dávány exemplární tresty za politické projevy, lepení samolepek či kupování pietních věnců; ve společnosti lhostejné k problémům druhých, je tu jediná síla, která se nikdy nesmíří s bezprávím. 17. listopadu všichni nacionalisté a vlastenci, kteří jednají v dnešní materialistické době tolik odlišně od šedé masy, uskutečnili nejrůznější akce, aby vyjádřili svůj odpor k režimu, který je ovládán penězi a egoismem.

A tak se v tento den i aktivisté Dělnické mládeže zapojili do nejrůznějších kreativních akcí. Vedle účasti na Pietním pochodu v Janově a vylepování letáků se už jaksi tradičně odehrála nejvýraznější akce v moravské metropoli – v Brně. Podobně jako na jaře letošního roku jsme zvolili kreativní formu jakési spontánní demonstrace.

A tak se v daný den na daném místě sešli naši členové, kamarádi a sympatizanti v očekávaném počtu, aby se připravili na akci. Tady se také sluší pozdravit „ochránce svobody a demokracie“ z StB, vlastně KRIPO, který „nenápadně“ (tak jak to umí jen oni) posedával u vedlejšího stolu.

Zvolili jsme poměrně originální a nenásilnou formu protestu. Téma bylo nasnadě. Aktuální dění v naší zemi ve znamení politických procesů musí být každému slušnému člověku trnem v oku. Předem jsme si připravili 2 transparenty s výmluvnými hesly a oprášili jsme kostýmy „strašidel“, které se nám již v minulosti osvědčily. Mezi těmito transparenty se pohybovali naši 4 kamarádi převlečení symbolicky do vězeňských kostýmů, kteří rozdávali kolemjdoucím tématické letáky a další materiály.

Znovu jsme operovali s faktem, že výstřední neagresivní vzhled vyvolá v lidech zájem a dychtivost. Musíme totiž bořit zažité předsudky o národním hnutí jako o spolku holohlavých tlučhubů. Prezentace našich ideálů musí být vždy podána jak na patřičné úrovni, tak i takovým způsobem, aby věc pochopil dělník z fabriky i studovaný doktor.

Většina lidí, kteří nás často sami zastavovali, aby se informovali a dozvěděli víc, nám dávali za pravdu ve věci tzv. Sametového podvodu. Škoda, že lidé nejsou schopní se taky proti dnešním lžím postavit i jinak.

Snad jedinou negativní a zároveň zarážející vložkou byla poznámka pána okolo čtyřicítky o tom, že jsme nezažili 50. léta, tak nemáme prý co vykládat o politických vězních. Pomineme-li skutečnost, že sám muž daná léta v aktivním věku rozhodně nezažil, pak se dostáváme právě k jádru celého problému. Dnešní realita je totiž naprosto stejná jako v padesátých letech. Znovu je tu vytyčen jasný nepřítel státu - dnes tzv. extremisté. Znovu jsou demonstrativně perzekuováni nepohodlní lidé na základě politických aktivit. Znovu se lidé bojí vyslovit určitá „nekorektní“ slova či slovní spojení. Znovu mají lidé problémy v zaměstnání a při studiu pro svou politickou orientaci. Znovu je tu totalita!

Jak to ostatně jinak nazvat? V demokratické společnosti funguje politická pluralita a jednotlivé názory se veřejně střetávají. V totalitním systému je daný ten správný názor a představitelé opozičního jsou potírání. Je dnes skutečností první nebo druhá věta? To ať posoudí čtenář sám…

Nicméně naše akce, kdy jsme dali jasně najevo svůj odpor vůči všemu zkaženému, co nám přinesl 17.listopad 1989, se nesla jednoznačně v pozitivním duchu a snad jsme aspoň někomu pomohli otevřít oči, aby se začal zajímat také o dění okolo sebe a ne jen se starat o svůj „denní chléb“. Také věříme, že tato akce se stane inspirací dalším mladým idealistům k vlastním aktivitám.

Sedmnáctému listopadu snad už i do budoucna zůstane přívlastek „Den odporu“. Odporu vůči všemu zkaženému, co nám přinesl 17.listopad 1989. Ale přestože nám berou svobodu za naše slova a činy, my zůstáváme v duchu svobodní…

Erik Lamprecht

Aktualizace:

Untitled from DM Brno on Vimeo.